Lidé si často myslí, že optimisté žijí pouze ve svých snech a neberou v potaz reálné skutečnosti.
Ale pozor. Nepleťme si optimistu s idealistou!


Idealistasi nepřipouští vedlejší následky svých činů, protože žije ve své vlastní realitě. Naopak optimista vnímá všechny možné následky, stejně jako různost cest, které vedou ke splnění jeho cílů. Optimista není naivní a dokáže využít kteroukoli možnost, jaká je mu nabídnuta proto, aby dosáhl úspěchu. Nevzdává se, protože vidí život jako síť vzestupů a pádů, díky kterým sbírá zkušenosti, skrz které nachází sebepoznávání a zlepšování se.

Možná právě pro jejich cílevědomost bývají optimisté sebevědomější. Optimista vidí v každé samostatné osobě jedinečnost. Nemá zapotřebí se s někým porovnávat nebo někoho napodobovat. Vnímá své nedostatky, ale nebere je jako překážku.

Častokrát nás brzdí demotivace, která je přirozená, ale ubírá našemu tělu energii a potřebné odhodlání. Přitom by stačilo umět se povznést nad situaci a nahradit stres pozitivním myšlením. Většinově se upínáme na nezdary a zapomínáme na to, čeho jsme již dosáhli nebo na to, co nás naše neúspěchy naučili. S každým neúspěchem totiž přichází zkušenosti. A zkušenosti jsou to nejcenější, co můžeme získat.

A jak se tedy přiučit optimismu?

Zkusme se v první řadě naučit chválit za každou drobnost, kterou uděláme a díky které jsme blíž ke splnění našeho cíle. Naučme se vnímat sebe samotné, jací jsme a neupozorňujme na to, co na sobě chceme změnit. Nezaobírejme se lidmi, kteří nám berou energii a kteří pro nás nejsou ničím přínosní. Důvěřujme tedy pouze sobě a dejme na náš vnitřní hlas.

Nacházejme více možností.Nedržme se pouze jedné cesty nebo jednoho řešení. Každý cíl jich má vždy několik. Nestresujme se, pokud vše nejde podle plánu. Zkusme to znovu a jinak.
Neberme neúspěch jako porážku, ale jako nový start!