Ačkoliv mnozí muži a dokonce i některé ženy tvrdí, že se o módu vůbec nezajímají, není to tak docela pravda. Jistě, nestudují módní časopisy a netráví hodiny výběrem oblečení, avšak některá její pravidla stejně dodržují, ať už si to uvědomují, nebo ne.

Typickým příkladem je oblékání specifické pro určité situace. Zatímco například doma klidně chodíme v teplákách, rozhodně bychom si je na sebe nevzali, když jdeme třeba něco vyřizovat na úřad či jdeme na představení do divadla nebo do kina, o společenských akcích, jako jsou plesy či zábavy, ani nemluvě.

To samé platí i v zaměstnání, i když zde samozřejmě záleží na tom, jakou práci vykonáváme a zda máme povinnou uniformu či dress code, kterým se musíme řídit. I zde však máme jistá módní pravidla, ať už nařízená či nikoliv, která musíme dodržovat.

A tady se můžeme ptát, proč vlastně. Koneckonců, to, jak jsme oblečení, přeci výsledek jednání nijak neovlivní, stejně jako zážitek z představení či pracovní výkon. Není tedy zbytečné se takto speciálně oblékat?

Samozřejmě se to tak může na první pohled jevit. Avšak zde nejde o to, abychom takříkajíc zapadli mezi ostatní, nýbrž především o to, abychom tím ukázali svůj respekt. Pokud přijdeme dobře oblečení na úřad, dáme tím najevo, že nám na projednávané věci záleží a chceme udělat dobrý dojem, abychom zvýšili své šance na úspěch. Stejně tak je tomu třeba v divadle, kde tak dáváme najevo, že si vážíme oné možnosti dané představení shlédnout.

Jednoduše řečeno by se to dalo shrnout následovně: čím více nám na dané věci záleží, tím lépe se oblékneme. Je totiž dobře známo, jak důležitý je první dojem. A čím lépe budeme vypadat, tím lepší jej uděláme.

Pokud však přijdeme do divadla v roztrhaných džínách, dáváme tím najevo, že nám na dané hře ani na hercích příliš nezáleží. V takovém případě se však mohou ostatní divit, proč jsme se tam vlastně obtěžovali. Je tedy dobré mít na paměti, že slušným oblečením nikdy nic nezkazíme.