
Historie Elvdalštiny
Když uslyšíte elvdalštinu poprvé, bude vám připomínat řeč elfů z Tolkienových knih Pána Prstenů. Tato řeč zní zvláštně, jakoby mysticky. Název tohoto nářečí pochází odvozením od města Älvdalenu. Toto městečko je ukryto před světem v hustých a odlehlých lesích, které se nacházejí na severu Švédska. Zdejší obyvatelé městečka hovořili tímto jazykem ještě do dvacátého století. Tato řeč místním lidem bohatě vystačila, neboť se nepotřebovali domlouvat běžnou švédštinou. Vyžili zde v místním regionu v pohodě z místních zdrojů. Zdejší ekonomika je uživila, a až do poloviny devatenáctého století ve Švédsku nebyla zavedena povinná školní docházka, kde by se místní děti učily hovořit standartní švédštinou.
Téměř zapomenuté nářečí
Během minulého století ale začala běžná švédština zdejší kouzelné nářečí elvdalštinu vytlačovat z každodenního užívání obyvatel. Lidé, kteří ještě elvdalštinu používali, byli odsuzováni a vytlačováni na okraj společnosti. Děti, které tímto nářečím hovořily, byly neustále napomínány, aby tímto jazykem nemluvily ve škole a byly od této řeči též odrazovány. V dnešních dnech je elvdalština téměř zapomenuta a tímto nářečím hovoří asi jen polovina obyvatelstva Älvdalenu.
Aby nebyl tento nádherný domorodý jazyk zcela zapomenut, vznikla zde před pár lety skupina jazykových aktivistů, kteří se snaží o znovuobnovení místního nářečí. Od začátku svého vzniku tato skupina přeložila několik dětských knížek do elvdalštiny, a též se jim podařilo prosadit výuku této řeči ve školkách.